Úvod - Texty - Koncerty - Historie - Sestava - Fotek - MP3 - Odkazy - Fotomontáže - Recenze - Leontýnek - Johnyho dny - PVR-SHOP - Guestbook - - - Email

• vyber si měsíc
• Květen 2004
• Duben 2004
• Březen 2004
• Únor 2004
• Leden 2004

• ---

• Prosinec 2003
• Listopad 2003
• Říjen 2003
• Září 2003

Týden tento se mi celkem vydařil. V pondělí ráno mě vzala do práce Evička, takže žádná mastná tyč. Ve worku nic moc mimořádnýho. Lidí jak psů, některý nasraný, jiný naopak a tak to celkem utíkalo. Odpoledne sem si doma krapátek zdřímnul, což se stává takovou jako samozřejmostí, ale to nevadí. Doma se mi furt ještě vysmívají kolem stolu, ale já su statečný. Večír sem se koukal na Osvětim a fakt hnus. Ty náckové byly zasraný pojebaný kurvy. Bylo tam o popravčích četách a o ciklonu B, o tom jak lidi zabíjely plynem z aut a tak vůbec. Když pak člověk na ulici potká nějakýho přívržence tohohle hnutí nejradši by ho nakop do prdele. Nejhorší je, že si to dneska ty lidi nepřipouštějí. Tvrdí, že to nikdy nebylo koncentrační tábory a vůbec, je to nebazpečný. A vůbec nejnebezpečnější je,že maj svý lidi mezi policajtama. No. V úterý do práce nějakej čiloučkej. Ráno sem sice trochu mrznul neb Evička mi ujela, ale jinak pohoda. Odpoledne sem si šel pro vůž, 6000 čistá ruka vole, ale opravili to opravdu výborně. Neni nic vidět kde to bylo. Odpoledne opět ne silka a tak tedy jen trénink a pak do Sklepa s holkama ze školy, potom ještě do Publicity, ale nějak mi to nesedlo tak sem šel do Bilce a v jednu domu. Ve středu už do práce vlastním vozem, pohodička. Odpoledne sem byl domluvenej s ToTálkou na tom, že se s ní sejdu na Královce, což se i stalo, a celkem sme zachlastali. Je to supr holka a navíc pěkná. Jela v půl jedenáctý dom a tak sem už nikam nešel a myslím, že sem dobře udělal. Čtvrtek byl v práci ve znamení špatný nálady ze strany mojich kolegyň, kdy se po mě nějak vozily, ale což, i to se dá přežít. Měl sem ject odpoledne na chatu k ToTálce, ale nakonec sem jel do Mladý Boleslavi na hokej. Tam to byla sranda. Po předchozích dvou dnech mi stačilo pár pivek a byl sem v pohodě. Lidi na nás koukali celkem normálně, dokonce mě tam snad balila jedna 30 ti letá ženská. Pak tam byly takový dědci a ty na mě furt nadávali, jako bych byl nějakej trenér našich hokejistů, že prej sou to prasata a ať du do hajzlu a pak tleskali a strašně provolávali slávu jejich hráči, který mlátil našeho hráče, jež se vůbec nebránil. Ubožáci prostatický. Doma v devět. V pátek po práci opět spánek a pak na trénink. Vzal mě Ludva svym novým vozem, kterej je vynikající. Po tréninku na tři do horiku s Žoršem, což je prostě hloupej člověk a pak do publicity s Kosem, Kájou, Pavlou a Irenou, tancovalo se a domu ve čtyry 101, kde nějaká Denisa nebo co, sem se s ní bavil jako Bedřih a Kája jako Lukáš a za Priorem pak už sem to nevydržel a musel sem do mlází, kde sem si ulevil zadem a pak, když sem si utíral zadek prozřetelně nošeným hajzlákem, tak šli kolem dva feťáci a jednomu, že ujel jako vlak a takový ty jejich finty a tak sme jim nic nedali a oni byly nasraný, ale nic nebylo. V sobotu turnaj, kde sem neukázal ale lautr nic. Naštěstí se hrál jen jeden zápas a ten sme nakonec vyhráli. Večír pak horik slavit narozeniny Honsky a opravdu vydařené. Doma v jednu, ale na kaši. V neděli sem vstal až v půl jedenáctý a vpůl dvanáctý už sme byly u babičky, kde sme spravovali zvonek. Fakt vopruz. Pak už jen doma a odpočinek. Žádný velký věci se neděli. Tentokrát se mi to opravdu nepovedlo. Vůbec nic. V pondělí mě bolela hlava a nebylo mi dvakrát dobře. Navíc když sem dal auto do opravny, tak mi suše zdělili, že ta oprava bude stát asi 6000. Docela slibnej začátek tejdne, kterej celej projezdim mastnou tyčí očividně, jelikož jinak to asi nepude, když mám mít auto v opravně až tejden. Prostě nádhera. Odpoledne v pondělí sem teda prožil vyběháváním opravy a věcí oklem toho, což znamená prachy vybrat a vůbec. Pak sem taky odeslal články do přehledů, ale pochybuju, že mě za to pochválejí, jelikož stojej za dvě věci. Nikam sem v pondělí nešel, jelikož mi nebylo dvakrát dobře a tak sem radši zůstal doma. V úterý sem samozřejmě ráno nestíhal ale lautr nic. Ohřál sem si k snídani párek, ale pak sem zjisti, že mi za pět minut jede trolejbus, tak sem utíkal na něj s teplejma párkama v ruce. Supr. Lidi už si zase odvikli na moje krťasy v zimě a tak vejrali jako sůvy, ale já už si tak nějak zvyknul, takže pohoda. V práci práce, jak už to chodí. Odpoledne sem nešel do silky, ale jenom večer na trénink, voayer potom horik, kde sem dokoukal fotbal a jel domu s Koňasem, jelikož sem přeci slušnej člověk. Středa se vyvedla. Do práce zase mastnou tyčí, ale bylo se na co koukat. Pak z práce domu, chvilka spánku a večer, jak se stává takovou milou tradicí, do sklepa s holkama aklukama ze třeťáku. Pozitivní. Potom domov, kde sem tancoval na Michala Daviva a spol. Co se tam ještě dělo si přeci jen nechám pro sebe, neb se nemám čím vychloubat a tak domu ve dvě, když sem na zastávce urážel nějakýho idiota, co se smál mejm kraťasům. Byl sem na něj drzej, a vůbec. Čtvrtek je vždycky takovej blbej, ale já i lii v práci si pomalu na to zvykají. Měl bych to ale omezit. Takže ve čtvrtek po blbý práci domu a zapřísáh sem se, že nepudu nikam. Nakonec mě ale Kája zlomil a tak sem skončil u Kroupů a následně pak v Krčku, kde nás v jednu sprostě vyhodili a teda jeli domu. Pátek to samý co čtvrtek. Večer trénink, kde nás bylo pět a půl. Pak sem šel na dvě do Horiku a vydal se směr apolo na koncert. Mazec. Koncert se vydařil, já se viděl se spousty známejma a bylo to fakt mega. Jenom mě štvalo, že sem musel pít rum, jelikož čekat sto let na pivo se mi dvakrát nechtělo. Byla tam i moje milovaná, ale točili se kolem ní nějaký kluci, tak sem jí nechal bejt. Doma sem byl ve dvě a rozbil skleněnej stůl v obýváku. Všichni vzhůru. Naštěstí sem se nepořezal, což je jediná útěcha v tomto příběhu. Ráno sem byl vzbuzen a když sem stůl vyhodil k popelnici, ještě sem si zdřímnul. Odpoledne sem měl mít rande, ale místo toho mi zavolal Hřebík , jestli bych nejel do Mostu na koncert. A tak sem jel, Já, Martíček, Marky, Kos a Hřebík. Koncert byl fakt dobrej. Začal sem jednim rumem a pak sem jel pifsony. Na cestě zpátky sem si krapet zdřímnul, jelikož cesta byla dlouhá a vůbec. Byl sem vyhozen u Biliárdu a chtěl sem skočit dovnitř, ale potkal sem kluka kolegině od nás z práce, tak sem jel dom. Neděli sem proležel, když sem zrušil jak posilovnu tak i jiný aktivity. Musel sem. Tendle tejden, což je od toho pondělního valentýnskýho americkýho svátku, kterej do ameriky vlastně přitáhly děvky z Francie, který ho slavili jako den, kdy mohli mluvit s králem. No a vod toho pondělka já měl fakt pernej tejden. V pondělí sem v práci trochu makal, pak sem se odpoledne válel u televize a když už to vypadalo, že tak bude až do noci, tak sem zavolal Kájovi a šlo se naproti k Větvy na jeden škopek. Seděli sme tam až do zavíračky a já byl celkem v prdeli, neb výkend byl náročnej. Druhej den v práci sem si zasejc trochu máknul a hybaj hnedle z práce nakoupit a pak do posilovny, kde sem se fakt snažil. Potom domu a za chvíli už na trénink. Tam sem si udělal žízeň a hop do horiku. Tam sem nakonec vytvrdnul s Hansem do čtvrt na dvě. To mi jel trolejbus. Udělal sem svou obvyklou trasu, když sem zaskočil, než mi to jelo ve dvě domu, do bilce a dal si tam obligátní rumik. Nějak sem na cestě v trolejbuse usnul, jelikož sem se probudil až u Pivovaru. Doma dálka v zimě a navíc sem potřeboval srát. No stihnul sem to až ke dveřím a pak už to šlo. Trochu sem škrábnul o trenky, ale jinak v pohodě. Ráno zase v šest do práce, tam dělat, že dělám. Potom domu, trochu se vyspat a večír už s lidma ze školy, co k nám choděj na praxi do sklepa. Tam sem jich dal tak osum, pak ještě kousek v domově a domu zase ve dvě. A ráno zase do práce. Hrůza. Naivně sem si myslel, že mi netáhne chlast z huby, ale v poledne mi jedna kolegyně nabídla žvejku, že je to jako hrozný. Co si asi myslej ty pacienti, když sem na ně mluvil. Z práce do posilovny, kde sem fakt usínal. Pak sem byl domluvenej v půl osmý na kalanetiku se dvěma holkama, ale to nešlo. Fakt to nešlo. Tak sem tam nešel. Ležel sem celej večer u televize a usnul asi tak v jedenáct hodin. Ráno práce. Moc sem se nepředřel a šetřil se na večer. V jednu už sem byl doma, když sem se ještě předtím stavil v autoklempírně, kde mi řekli, že oprava zničený kapoty bude stát asi 4000. No paráda. Večer trénink, kde žízeň, pak Horizont a ve čtvrt na dvě zase kolečko do bilce. Tam sem si dal rumiky dva a jel dom. Naštěstí sem potkal Káju, takže sem dorazil domu v pohodě. V sobotu se mi ráno podařilo vstát v deset hodin. Byl sem ještě krapet na kaši. Srát sem byl tak asi 5x a nádhera. V šest na mě zvonil Kája, jestli jdu k Hřebíkovi na video párty, ale já byl domluvenej na osmou na horik. Tam sem taky dorazil. A zase ve čtvrt na dvě domu. Je to vlastně takovej stereotyp. Ještě, že sem jel domu s jednou holkou, kámoškou Tenistky, která nevim jak se jmenuje, ale je strašně milá a mě se líbí. Takže sem domu dorazil zase celkem fajn. Musim zjistit, jak se jmenuje, abych se nedostal do nějaký trapný situace. No a takhle já žiju. Celkem dobrý ne. Doufám, že mě nikdo nenapodobuje, jelikož je to celkem zničující. Nevim jak dlouho budu moct ještě takhle žít.

---

Úvod - Texty - Koncerty - Histore - Sestava - Fotek - MP3 - Odkazy - Fotomontáže - Recenze - Leontýnek - Johnyho dny - PVR-SHOP - Guestbook - - - Email